Technika při střelbě


Úvod: Při výstřelu dochází mimo jinék rozkmitání celé zbraně a kmity střelu ovlivní ještě něž střela opustí hlaveň. Vliv má především ona kmitající hlaveň. Držet pušku při střelbě tedy musíte stále stejně, na stejných místech a pokud možno stejným tlakem na části, kterých se dotýkáte. Sportovní ultrapřesné speciály jsou právě proto vybaveny velmi těžkou pažbou a těžkou, volně plovoucí hlavní - pro minimalizaci vlivu střelce na přesnost. Nejpřesnější disciplínou je pak Benchrest a to právě proto, že zde je chyba střelce téměř eliminována - střílí se ze speciální stolice (přední nastavitelný stojan a zadní bag), kde je zbraň sama o sobě fixována a přesně zamířena na střed terče a střelec se zbraně prakticky nedotýká - pouze jemně zatlačí na jazýček spouště. Malorážky typu CZ 452 nejsou pro takové disciplíny vhodné. Pažba je lehká, nemá požadované tvary, nemá stavitelnou lícnici ani botku a ani hlavně nedosahují přesnosti, která je pro solidní umístění potřeba. Pro přesnou střelbu se tedy nejlépe hodí terčové malorážky s kvalitní hlavní, nejlépe těžkou, které jsou usazeny do dobře tvarované a také značně těžké pažby, nejlépe s nastavitelnou výškou lícnice a polohou botky.

 

Stolice na benchrest, jedna z tísíců variant

 

Držení pušky "sniper": Při střelbě s oporou na přesnost (ne na rychlost), se používá toto držení pušky. Pravák levou rukou podepře hlaviště pažby (z pravidla v místě zadního poutka řemene) a touto rukou nastavuje zbraň výškově. Levý loket dopředu položí na podložku, rukou více či méně tlačí pušku do ramene. Puška leží na nožičkách nebo na jiné opoře vpředu (předpažbím) a pravá ruka zůstává volná pro nabíjení a spouštění. Není dobré se příliš při spouštění pravou rukou opírat o pažbu ani pažbu někam tlačit. Je potřeba nechat pušku ležet volně a pouze v daný moment zmáčknout spoušť. K tomuto je potřeba mít spoušť s malým odporem, aby jste při překonávání jejího odporu nerozhodili zamíření. Je dobré se na co nejvíce místech pohodlně opřít, aby byla poloha co nejstabilnější. Tento styl je třeba se učit, ale výsledky zaručeně přijdou. Volně položená puška se Vám bude hýbat více než kdyby jste ji drželi levou rukou za předpažbí, ale díky tomu, že je volně položena, kmity jsou stále stejné a tak tam kde spustíte, tam střela poletí. /nemluvíme tu o chybách střeliva, které samozřejmě nejsou zanedbatelné/ Důležité je, aby mohla zbraň při výstřelu vždy stejně zaklouznout dozadu. Pokud se o botku pažby jednou opřete ramenem a podruhé ne, půjdou oba zásahy zaručeně trochu jinam. Každý si tedy musí najít a nadrilovat svůj vlastní styl, který nejlépe vyhovuje střelci i zbrani. Značnou roli zde hraje váha zbraně, ale také její vyvážení či tvary pažby.

 

Držení "sniper"

 

U tohoto držení, pokud se provádí stále dokonale stejně, je chyba střelce opravdu minimální. Je ale potřeba se soustředit na to, aby puška nebo spoušť nebyla tlačena do žádné strany. Když ji volně položíte, musí mířit tím správným směrem. Jakmile by mířila vedle a na správný směr by jste ji tlačili jednou nebo druhou rukou, rána se většinou nepovede protože puška se při výstřelu vrátí na původní záměrné místo. Zalícení se u tohoto stylu neprovádí pevně, nýbrž pouze volně položíte tvář na lícnici tak, aby jste na zbraň zbytečně netlačili, ale aby se Vám neměnil obraz puškohledu, tedy aby bylo oko stále na to správném místě. Tento styl je vhodný pro střelbu na pevný cíl. Pohyblivý cíl se takto nedá "vodit". Tímto stylem nelze plynule posouvat záměrný bod některým směrem. Samozřejmě takovýto styl držení zbraně si můžeme dovolit u ráže .22LR, kde je zpětný ráz velmi malý, narozdíl od kulovnic velkorážných, kde by volně položený puška svým odskokem při výstřelu mohla střelce zranit.

 

Držení pušky "klasika": Klasické držení je vhodné pro všechny střelce a s těžkou pažbou dosáhnete i s takto drženou puškou solidní přesnosti. Při tomto držení je zbraň klidnější, mnohem více se ale projevují chyby střelce! Je potřeba se soustředit na to, abychom zbraň rukama tlačili do ramene co nejvíce v ose hlavně. Jakýkoli tlak stranou se projeví na výsledku. Zde je možno zalícit těsněji, tedy položit hlavu a opřít se do lícnice. Tento styl je vhodný především pro rychlou střelbu a také pro střelbu na pohyblivý terč. Běžící terč je možno vodit tak, že hýbete tělem do strany jakoby kolem osy procházející oporou zbraně.

 

Držení "klasika"

 

Chyby: Při držení zbraně před výstřelem je nesmysl pokládat levou ruku na hlaveň - rozhodí se tak její kmitání. Je potřeba držet zbraň volně, křečovité držení, napnuté svaly - to přesné střelbě škodí. Je potřeba se dostat co nejvíce do klidu, při každém úderu srdce se Vám záměrná trochu rozhodí, takže čím více klidu, tím méně úderů srdce a tím menší odchylky od záměru. Je potřeba se opřít lokty co nejdále od sebe ale tak, aby byla poloha pohodlná a stabilní, nikoli nepříjemná. Střelu je potřeba vypustit s ohledem na tlukot srdce, tedy mezi údery (nejlépe těsně před následujícím úderem). Pozor na nepohodlnou polohu - velmi nízká poloha může být sice velmi stabilní, ale když při ní například bolí střelce za krkem díky velkému záklonu hlavy, nikdy dobře nenastřílí.

 

Dýchání: Střílí se bez dýchání, ve fázi uvolněných svalů mezi-žeberních - tedy nenadechnutý ani ne úplně vydechnutý. Z toho plyne, že čím déle člověk míří, tím více se zbraň hýbe. Je tedy potřeba si před ránou upravit polohu, vyzkoušet zamíření, uklidnit se a zamířit. Těsně před výstřelem přestat dýchat, hlídat tlukot srdce a ve vhodný okamžik spustit. Vhodný okamžik je cca do 4 sekund po zadržení dechu. Poté se již začíná tělo více třást.

 

Pomůcky: Pro stabilizaci držení se používají střelecké pomůcky jako jsou rukavice, kabát, kalhoty, boty atd.. je toho spousty z oblečení, které pomůže tělu se méně hýbat - zde je potřeba brát ohledy na pravidla dané soutěže a samozřejmě také na komfort střelce.

 

Použití řemenu: Pro stabilizaci polohy a držení zbraně se používá klasický řemen. Technik využití řemenu je několik. řemen pomůže stabilizovat polohu s oporou a klasickým držením. Při střelbě bez opory řemen v leže oporu skoro nahrazuje, ve stoje výborně pomáhá stabilizovat zbraň proti pohybu. Určitě se vyplatí řemen pořídit, i když na nošení zbraně nikdy být použit nemusí.

 

Okem z řemenu provléci ruku. Řemen táhne zbraň dolů, ruka působí jako proti-opora.

 

Lze použít i oko řemenu přímo upnuté na levou ruku

 

Střelba v sedě s řemenem

 

Střelba v leže s řemenem, zde ruka působí s pomocí řemenu prakticky jako opora pod zbraň

 

Pokud člověk dodržuje všechna pravidla přesné střelby, dají se nastřílet i s lehoučkou CZ 452-kou celkem pěkné rozptyly (stříleno na 50m s oporou, 5ran do terče)

 

Přesnost a pojmy (čerpáno z www.sniper.cz)


 

MOA (úhlová minuta - minute of angle)

Úhlová minuta je 1/60 stupně, což je 29 mm na 100 m. U puškohledů ze zemí, jež používají anglosaské míry, se setkáváme s tzv. klikáním v dílcích MOA. Na taktických puškohledech je to 1/4 MOA, u bechrestových 1/8. MOA je též používáno jako srovnávací měřítko přesnosti pušky. Minimální požadovaná přesnost taktické odstřelovací pušky je 1 MOA a méně, to znamená, že puška má rozptyl na 100 m 29 mm (na 50 m rozptyl 14,5mm). Střílí se položky po 3 nebo 5 ranách. Pokud střelec dosáhne s puškou soustřelů do 1MOA alespoň 8x z 10-ti položek, jedná se o výborný výsledek. Náhodný soustřel pod 1MOA není směrodatným výsledkem.

 

 

Přesnost střelby - měření

Při porovnávání soustřelů se měří vždy vzdálenost středů průstřelů (děr), jinak by zbraně v menších rážích byly zvýhodněny a naopak. V praxi se měří nejvzdálenější vnější okraje dvou "děr" a odečte se jedna ráže.

 

MIL (miliradian)

Úhlová jednotka značící 1/1000 radianu. Dost často se u nás používá označení dílec. Dílec (MIL) a stejně tak úhlová minuta (MOA), se dá lehce vypočítat pomocí geometrie. Dílec představuje stranu pravoúhlého trojúhelníku, jehož protilehlý úhel je 1 miliradian a kolmice je 100 m.

 

 

MILDOT

Je vojenský a policejní (dále jen taktický) typ osnovy (záměrného kříže) puškohledu, jež bezezbytku využívá MOA a MIL k měření vzdálenosti, korekcí při větru, tetelení vzduchu, přenášení atd. Jak je patrno z názvu, má to hodně společného s MILem. Rozteč mezi středy značek osnovy je přesně jeden MIL. Jeden MIL odpovídá přesně 3,438 MOA. Více o tomto typu záměrného kříže najdete zde.

 

Tabulky


 

Tabulka uvádí posun záměrného kříže v centimetrech oproti počtu kliknutí na stranové nebo výškové korekci puškohledu (pro korekci s krokem 1/4 MOA na 100m)

 

 

Tabulka uvádí vzdálenost, kterou na terči lze změřit pomocí osnovy MilDot. (na 50m) 0,18 MIL odpovídá rozměru jedné značky na MilDotu. Jeden dílec, tedy 1 MIL (3,44 MOA) měří na terči na 50m vzdálenost cca 5cm. Pokud Váš puškohled má osnovu MilDot, ale při změně zvětšení osnova nemění velikost (dle umístění osnovy v puškohledu), potom tyto výpočty fungují pouze pro jedno zvětšení, jaké to je se dočtete v návodu od puškohledu. (u puškohledů Hawke je to zvětšení 10x, pro jiná zvětšení se musí hodnoty přepočítat)